Mládí v politice: Proč se mladí nehrnou do veřejného života?
Když se řekne „politik“, většině lidí se vybaví seriózně vyhlížející pán v obleku nebo dáma na úrovní ve skvěle padnoucím kostýmku. A co je i velké znamení věk okolo padesáti let. Mladé tváře jsou v politice spíše výjimkou než pravidlem. A to není jen česká specialita – podobně je to i v jiných zemích. Přitom by člověk čekal, že mladá generace, která má plno energie a nápadů, se bude chtít podílet na rozhodování o budoucnosti. Tak proč tomu tak není? Důvodu je mnoho, ale jedním z těch hlavních je pocit, že jejich hlas stejně nic nezmění.
Politické strany často fungují podle starých pravidel a mladší lidé mají problém se v nich prosadit. Zároveň se politika v očích veřejnosti stala synonymem pro hádky, korupci a prázdné sliby. Proč by se tedy do něčeho takového chtěli pouštět? Nicméně další významnou překážkou jsou finance a čas. Politická kariéra totiž není jen o tom mít dobré nápady, ale je to také nekonečné obíhání schůzek, budování kontaktů a boj o voliče. Kdo nemá dostatek zkušeností a financí na kampaň, má jen malou šanci prorazit. Ale nebuďme v tomto článku jen negativní. Navzdory všemu existují mladí lidé, kteří se do politiky pustili a dokazují, že to jde.
Mnohdy se zaměřují na témata, která jsou jejich generaci blízká – klima, digitalizace, dostupné bydlení. Často začínají v komunální politice, kde mají šanci ovlivnit dění ve svém okolí, a postupně se dostávají do vyšších sfér. Jedním z řešení je dobré ukázat, že politika může být efektivním nástrojem ke změně. Důležité je také posílit občanské vzdělávání a dát mladým lidem prostor – ať už ve stranách, nebo v občanských iniciativách. Změny se nestanou samy od sebe. Pokud chceme, aby politika nebyla jen hrou pro starší generace, je potřeba, aby mladí přestali stát opodál. Protože kdo jiný, než oni by měl bojovat o svou budoucnost?